Mária | 30 července, 2024 | historie kosmetiky
Máte chuť na zábavné letní čtení? Připravili jsme pro vás přehled zajímavých a někdy i bizarních momentů z historie kosmetických produktů a parfémů, které byste si teď jen těžko uměli představit. Některé vás nejen pobaví, ale i překvapí.
Historie kosmetiky a vůní patří mezi fascinující příběhy vyprávějící o lidské touze po kráse, které někdy vedly k neuvěřitelným až absurdním praktikám. Co se dnes může zdát šílené, bylo kdysi považované za normální a jako důležitá součást kulturních rituálů. Tyto historické fakty nám připomínají, jak různorodé a kreativní může být lidstvo ve snaze dosáhnout na ideál krásy.
Kleopatra, legendární egyptská královna, byla známá svou krásou a láskou k luxusu. Koupala se v oslím mléce, aby udržela svou pokožku jemnou. Tento extravagantní rituál vyžadoval až 700 oslů, aby zabezpečila dostatek mléka pro své koupele.
U Kleopatry ještě chvíli zůstaneme. V Řecku a Egyptě si totiž ženy kupovaly vany krokodýlích výkalů a používaly je jako masku na tvář. Vládkyně, o které jsme vám psali výše, zařadila dokonce tento tip do knihy krásy, kterou napsala.
Využití exkrementů nebylo cizí ani ve starém Japonsku. Guanin z výkalů slavíka používali Gejši na čištění a omlazení pokožky. Ptačí exkrementy se upravily na prášek a potom se rozetřely po celé tváři, kdy po odstranění vytvořily porcelánový vzhled. Mnoho špičkových denních lázní tuto techniku stále používá.
Výkaly nebyly jediným tělesným odpadovým produktem, který v historii napomáhal pečovat o zevnější krásu. Ve starověkém Římě se moč používala v pleťových maskách pro vytvoření přirozeného lesku a také pro zjemnění a hebkost pokožky. Ještě podivnější se nám může zdát její využití jako prostředku na bělení zubů nebo jako prevence zubního kazu. Bylo to však natolik účinné, že se až do 18. století používala v mnoha ústních vodách.
Ve starověkém Řecku a Římě byla bílá pleť symbolem aristokracie a krásy. Aby dosáhly ženy žádaného tónu pleti, používaly různé látky, včetně olova a rtuti. Tyto toxické látky měly vážné zdravotní následky, přesto bylo důležitější dosáhnout ideálu krásy. Stejně tak v 18. století ženy používaly červené olovo na líčka a bílé olovo na tvář, aby dosáhly dramatického vzhledu.
Mnoho starověkých parfémů obsahovalo složky živočišných výměšků, jako například ambra ze střev vorvaně anebo pižmo z kabara pižmového. Tyto složky byly cenné pro svou schopnost fixovat vůně a dodat jim dlouhou trvanlivost. Dnes se tyto látky většinou nahrazují syntetickými alternativami.
V období Renesance byly populární parfémy s neobyčejnými ingrediencemi. Jednou z nich byla "kočičí vůně", která obsahovala extrakt z kočičích žláz. Lidé věřili, že tyto vůně mají afrodiziakální účinky a zvyšují přitažlivost.
Jestli jste si mysleli, že zvláštní praktiky jsou věcí minulosti, mýlíte se. Jsou stejně nesmrtelné, jako naše touhy po udržení krásy a mládí. Důkazem je i "fackovací procedura", za kterou v Thajsku zaplatíte asi 350 dolarů licencovanému profesionálovi. Facka prý stahuje tuk na tváři a zbavuje jí vrásek. Postup funguje i na prsou a hýždích, aby se tyto dvě oblasti vytvarovali. A co vy? Co se jste ochotní vydržet pro krásu?