Poznejte pravou vůni dřeva

Také jste jako děti i přes zákazy dloubali smůlu ze stromů a pak si očichávali ulepené ručičky? Je pravděpodobné, že to samé dělaly i pravěké a starověké děti. Pryskyřice ze stromů a keřů jsou totiž spolu s bylinami a květinami první vonné přírodniny, které lidé používali. Když si chtěli navonět svůj domov, jednoduše si do něj přinesli voňavé květiny nebo byliny, tak jako to děláme i dnes, když si dáme do vázy frézie nebo pověsíme na zeď levanduli. Pryskyřice jsou ale něčím výjimečné: mnohem lepší vůni vydávají, když je pálíte.

Vyjděte si na procházku a nechte se omámit opojnou vůní lesa (zdroj: http://bit.ly/1EQoeAU)

Protože v každém kraji rostly jiné stromy, lišily se i dostupné pryskyřice. Ty z dalekých zemí se dovážely po obchodních stezkách a byly mnohem vzácnější a dražší. I dnes má mnoho kvalitních přírodních pryskyřic hodně vysokou cenu, a tak se nahrazují levnějšími variantami nebo syntetickými látkami.

Biblická myrha

Je to pryskyřice z různých stromů z rodu Commiphora nebo Balsamodendron. Ta nejlepší je z myrhovníku z Jemenu, Somálska a Etiopie, ale existuje také myrha arabská a indická. Její název pochází ze staré aramejštiny a znamená „hořká“, při pálení totiž voní sladce nahořkle a má také hořkou chuť. Používala se i jako léčivo, i dnes se přidává jako přírodní dezinfekce do ústních vod a zubních past.

Myrha

Příbuzný myrze je opopanax, zvaný také „sladká myrha“. Je to pryskyřice z některých stromů stejného rodu jako myrhovník (tj. Commiphora). Vůně opopanaxu je podobná myrze, liší se však sladším, živočišnějším aromatem.

Vůně, kterou můžete poznat v každém kostele

Kadidlo, latinsky olibanum, součást mnoha starých i dnešních parfémů, je pryskyřice ze stromu, který roste v podobných oblastech jako myrhovník. Kadidlovníky (rod Boswellia) se vyskytují v pouštních oblastech Afriky a Asie a vonná pryskyřice se získává ze čtyř hlavních druhů; jeden z nich, kadidlovník pravý, je tak odolný, že dokáže vyrůst přímo na skále.

Kadidlo neboli olibanum

Surové kadidlo má nasládle dřevitou, téměř chladnou vůni. Tu, kterou vydává při pálení, si můžete připomenout v každém kostele. Kadidlo je velmi oblíbenou parfémovou ingrediencí, ale opravdu výrazně kadidlové vůně najdete spíš mezi niche parfémy.

Vůně orientu

Benzoin či benzoe je další orientální pryskyřice, získávaná tentokrát ze stromů rodu Styrax, česky styrač. Názvem styrax se ale označuje také látka ze stromu ambroně, takže když ve složení parfému najdete styrax a ne konkrétně benzoin, je to spíš tento druhý případ. Ambroně rostou ve střední Americe a v Turecku, styrače hlavně v Thajsku, na Jávě a na Sumatře – odtud dřívější název „siamské benzoe“, z něhož staří lékárníci připravovali masti a kosmetické prostředky.

Benzoin má sladkou vůni s vanilkovými a mléčnými podtóny, proto se také často kombinuje s vanilkou. Vzpomeňte si třeba na Cinemu od YSL, nebo si sežeňte vzorek Spiritueuse Double Vanille od Guerlainu.

Citrusově kořeněná pryskyřice

Elemiová pryskyřice, další ingredience mnoha parfémů, se získává ze stromu Canarium luzonicum rostoucího na Filipínách. Pryskyřice má světle žlutou barvu a ostrou, jehličnatě citrusovou vůni. Přidává se hlavně do pánských parfémů, ale většinou slouží jako podtón a fixátor svěžích složek.

Vzdálený příbuzný pistácie

Naopak skoro neznámý je mastix, pryskyřice z keře s kouzelným názvem řečík lentišek, lidově lentyškus. Je to mimochodem příbuzný pistácie. Z lentišku se nesbírají oříšky, ale v některých zemích se pryskyřice používá při vaření, do sladkostí, likérů (řecká Mastika) a žvýkaček. Mastix voní trochu jako kadidlo s jehličnatějšími tóny. Ve složení parfémů není moc často vidět, ale na druhou stranu existují niche parfémy věnované přímo této pryskyřici, třeba Lentisque od Phaedonu.

I když jsou pryskyřičné složky v parfémech často nenápadné a slouží, nejsou-li zrovna v módě jako právě teď kadidlo, hlavně jako podpůrné a doprovodné, těžko bychom si bez nich parfumerii dokázali představit. Vzpomeňte si na to, až zase někdy půjdete lesem a uvidíte na stromech známé zlatavé kapky.