admin | 11 srpna, 2015 |
Série Un Jardin („Zahrada“) značky Hermès dnes čítá pět vůní – pět unisexových toaletních vod plných osvěžujících tónů. Nejslavnější z nich je nepochybně Un Jardin sur le Nil. Ale i když byste ji určitě někdy měli vyzkoušet, možná by se vám víc líbilo v některé jiné zahradě. Přečtěte si tento malý přehled celé série.
Když se před deseti lety v obchodech objevila Un Jardin sur le Nil, byl to svátek pro milovníky svěžích vůní. Tato citrusově-květinově-dřevitá vůně se totiž mimořádně povedla. Jejímu proslavení jistě pomohlo i to, že se objevila jako jedna z hlavních „hrdinek“ v knize The Perfect Scent od Chandlera Burra. Burr, který tehdy psal populární recenze na parfémy pro The New York Times, celý rok sledoval vývoj parfému a v knize o tom velmi poutavě referoval.
Jean-Claude Ellena, který od roku 2004 pracuje pro značku Hermès jako firemní parfumér (dnes firmy zadávají výrobu parfémů specializovaným společnostem a mít vlastního parfuméra je velmi neobvyklé), věnoval Nilu značnou pozornost. Vypravil se do Egypta a procházel se po zahradách kolem Nilu, aby se seznámil s jejich esencí. Mezi látkami, které se mohly stát srdcem vůně, byly egyptský jasmín, magnólie a akácie, ale to všechno přišlo Ellenovi příliš ohrané – až nakonec objevil zelené mango.
Nezralé mango rostoucí na stromech má prý nečekaně krásné aroma, které se po utržení brzo vytratí, a Ellena se jej proto pokusil vytvořit uměle. Pak přidal další látky, například grapefruitové aroma, další ovoce, olej z mrkvových semínek, puškvorec, kadidlo a lotos.
Výsledkem je osvěžující vůně, která neobsahuje sladké ani lepivé tóny. Převládají v ní citrusy, suché tóny kořenů a dřev a natrpklé zelené aroma manga a rajčatových listů. Protože bonbónových a květinových ovocenek je na trhu dost, není divu, že si spousta zákazníků Un Jardin sur le Nil tak oblíbila.
http://bit.ly/1HiUcng
Un Jardin sur le Nil ale není první vůní řady, tou byla Un Jardin en Méditerranée, „Zahrada ve Středomoří“. Na trh byla uvedena v roce 2003 a inspirací pro ni se stala tuniská zahrada Leïly Menchariové, ředitelky aranžérského oddělení u společnosti Hermès.
Ve složení jsou středomořské citrusy – mandarinky, bergamoty, citrony –, fíkové listy, cypřišek, cedr či pomerančový květ. Vůně je o něco konvenčnější než Nil. Voní více ovocně, je lehce sladší, ale působí příjemně hebce – to díky sametově zeleným tónům fíkových listů a cedrového dřeva. Doporučila bych vám ji, pokud jsou vám suché a trpké tóny v Nilu protivné.
Po Un Jardin sur le Nil následovala v roce 2008 Un Jardin après la Mousson, tedy „Zahrada po dešti“ – konkrétně indická zahrada po monzunovém dešti. Obsahuje typické indické koření jako je zázvor, kardamom, koriandr a pepř. Nešetřilo se ani vodními tóny, když déšť, tak déšť…
Mousson začíná ostře zázvorově a brzo se začne ozývat koření, ale pokračuje mnohem méně dramaticky. Suché koření se nekoná, pro to musíte třeba k Diorovi a jeho Escale aux Marquises. V Moussonu čeká spíš melounově okurková vodní svěžest, vyvážená lehkým kořením.
Na střeše hlavního sídla firmy Hermès na pařížské Rue Faubourg Saint-Honoré je zahrada. Je malá, ale pěstují se zde nejrůznější květiny, byliny a ovocné stromy, aby tu po celé vegetační období neustále rostlo něco zajímavého. Poté, co procestoval Středomoří, Indii a Egypt, vrátil se Jean-Claude Ellena na rodnou střešní hroudu a vytvořil Un Jardin sur le Toit, vůni inspirovanou právě hermèsovskou střešní zahrádkou. Nenajdeme v ní proto exotická aromata, ale starou dobrou zelenou trávu, jablka, hrušky, růže, magnólie a větvičku rozmarýny.
Un Jardin sur le Toit je znatelně ovocná, se zelenou trávou a květinami, především růží. Charakterem se tak podobá spíš Méditerranée než suchému Nilu a vodnímu Moussonu, ale místo subtropických citrusů a fíkovníků servíruje jablíčka a trávník. Ze všech Jardins je nejvíc veselá a „dívčí“.
Nejnovějším příspěvkem do série je zahrada pana Li. Jean-Claude Ellena chtěl v Un Jardin de Monsieur Li zachytit atmosféru zahrady, do které se chodí meditovat, a vůni jezírek, jasmínu,bambusu, vlhkých kamenů a stromů obrostlých švestkami a kumkvaty. Flakon má tlumeně žlutou barvu a na minimalistické krabičce najdete jen název ve stejné barvě a akvarelovou šedou plochu (kterou maloval pan Li, jenž není nějakým starým čínským zahradníkem, ale známým umělcem); a podobně vyznívá i sama vůně.
Je velmi tlumená a sofistikovaná. Je to vůně, kterou si vezmete k minimalistickému oblečení v neutrálních odstínech od mladého návrháře. Je svěží, nesladká, dřevitá, s netypickým jasmínem, citrusy a mátou. Nedoporučila bych její koupi naslepo, je to ten typ vůně, který můžete stejně dobře milovat jako nenávidět.
Un Jardin de Monsieur Li by měla být Ellenova poslední vůně pro Hermès, parfumér se totiž chystá do důchodu. Prý už se těší, jak se bude věnovat své zahradě v Provensálsku. Doufejme, že se mu po parfémovém světě někdy zasteskne a dočkáme se krásné levandulové Un Jardin en Provence. Jaká Zahrada by Vás potěšila nejvíce?